Co dodat?

4. dubna 2015 v 22:54 | Coconutie
Sedíš, přemýšlíš, čekáš. Čekáš jestli napíše nebo ne. Napsalas, že má napsat až bude mít čas. Jeden den, nic. Asi nemá čas. Druhý den, taky nic. Třeba se učí do školy. Třetí den, sere na tebe. Je online. Svítí malé zelené kolečko u jeho fotky. Čekáš jestli má dneska na tebe čas. Říkáš "sere na mě, nezáleží mu na mě, nechce mě.", ale v hloubi duše víš, že ne. Víš, že se musí učit, víš že mu na tobě záleží. Ale pocit, že ne začíná být větší. Všechno co ti v hlavě říká, že tě chce se pomalu vytrácí. Přemýšlíš co asi dělá. Myslí na tebe? Myslí na tebe, jako ty na něj? Nevíš. Nejseš si ničím co souvisí s vámi jistá. Vždyt jste si psali. Krásně jste si psali. Byli jste do sebe zamilovaní. Oba dva jste to věděli. Víš, že se to už jednou stalo, ale tohle je jiné. Ten pocit jen tak z tvé duše nikdo nevyžene. Nevíš co se mu honí v hlavě. Nevíš jestli náhodou nepřemýšlí nad tím, že pro něj nejsi dost dobrá. Že ho jen zdržuješ v jeho cestě životem. Miluješ ho. Každé ráno když se vzbudíš, celý den při každé věci, a dokonce i v noci, když čekáš jestli napíše. Je půlnoc. Ty stále sedíš, stále přemýšlíš, a stále se nic neděje. On leží a spí. Zdá se mu o tobě nebo myslí na jinou? Miluje jinou nebo jen potřebuje čas? Nevíš čemu máš věřit. Jsi zmatená. Smutná a v depresích. Brečíš, ale zakrýváš to. Snažíš se vymýšlet důvody proč brečíš. Jsi naštvaná, ale ne na okolí, ne na něj, ale na sebe. Jsi naštvaná na sebe. Proč si psala tu blbou větu. Proč si to musela udělat. Proč on nenapíše. Je to celé začarované. A neustále dokola. Usínáš, protože jsi unavená, ale za několik hodin se probouzíš a myslíš na něj. Myslíš, jestli ti dneska napíše. Jestli už je vzhůru a co dělá. Osoba, která je od tebe tak moc daleko. Tak moc daleko, že ti chybí. Chybí ti protože ti na něm záleží a ty ho miluješ, ale ještě sis to úplně neuvědomila a on taky ne. Za několik měsíců budete spolu. Když pomyslíš na to, kolik jste toho spolu plánovali a ty ani teď nevíš, jestli to platí. Procházky v noci po lese. Povídání si o všem možném. Dívání se v noci na horor, jen proto aby ses k němu mohla přichoulit a být mu blíž. Tohle všechno prožíváš kvůli věty "Napiš mi, až budeš mít čas". Neskutečně blbých šest slov, které jsi napsala. Nemáš odvahu mu napsat první, protože máš pocit, že ho otravuješ. Miluješ ho, ale on to neví a v blízké době se to ani nedozví...a s tímhle pocitem usínáš každou noc, pláčeš vždy když je to na tebe moc.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Translucent Translucent | Web | 4. dubna 2015 v 23:26 | Reagovat

dojemné.. tohle moc dobře znám ;)

2 Tereza Tereza | 5. dubna 2015 v 9:46 | Reagovat

krásně napsané :)

3 Nobody Nobody | Web | 5. dubna 2015 v 14:38 | Reagovat

Krásně napsané :3
Nezáleží na tom, kolik nám je, kdo jsme.
Láska bude vždycky plést hlavy, činit kouzla tam, kde mají být zatracena.
Je to krása :))

4 Coconutie Coconutie | 5. dubna 2015 v 15:04 | Reagovat

Ano a to trápení někdy stojí za to :)

5 Cathy Cathy | 9. dubna 2015 v 19:13 | Reagovat

Je to dojemné :) Já jsem zas zamilovaná už asi rok do jednoho kluka, ale s ním se vidívám skoro denně. Nejhorší je že víš, že tě nechce a ty na něho nemůžeš přestat myslet :( SMUTNÉ

6 Coconutie Coconutie | 10. dubna 2015 v 16:41 | Reagovat

Já jsem to měla podobně, ale už jsem se z toho nějak dostala :) a vy jste kamarádi nebo se vůbec s ním nebavíš :O

7 Cathy Cathy | 12. dubna 2015 v 15:20 | Reagovat

Jsme kamarádi (dá se říct skoro nejlepší) a co ty???

8 Coconutie Coconutie | 14. dubna 2015 v 21:43 | Reagovat

No, nedá se říct kamarádi, ale bavíme se :) a třeba se z toho časem vyklube vztah, myslím u tebe :O

9 Cathy Cathy | 15. dubna 2015 v 6:47 | Reagovat

Tak snad. :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama