Nikdy nevíš

14. května 2015 v 14:50 | Coconutie |  Příběhy a články
"Padám, hlouběji a hlouběji.." nemohu už dál dýchat "Pomoc!" křičím, ale nikdo mi nepomůže. Vidím jen málo světla, které je nad vodou. Ne, už dál nemůžu. Naposledy se snažím nadechnout...ale nejde to..pomalu umírám..a ."CrrrrrrCrrrrr" otevírám oči a probouzím se ve své posteli. Celý spocený a vyčerpaný po 8 hodinovém spánku. "Ježisi, to byl, ale sen" pomalu a mrtvě se zvedám z postele. Je 7:20 a ještě k tomu jsem zespal. "Sakra!" běžím dolů po schodech, abych si nachystal něco na snídani. Nevím co mám udělat dřiv.."snídaně, hygiena, oblečení,..." co dřív? Jsem celý ztuhlý když pod kuchyňským stolem vidím něčí nohu. Stojím jako sloup. Pomalu se přibližuji ke stolu. "Co když to žije?" cítím, že mi brzo vyskočí srdce z těla. Co se to děje? "Auu!" najednou, ničeho nic mě začně bolet příšerně hlava...

MÁM PSÁT DÁL?
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 KKcenka KKcenka | Web | 15. května 2015 v 10:44 | Reagovat

Jo !!!

2 Miti Miti | E-mail | Web | 17. května 2015 v 11:03 | Reagovat

Jasně! Omg, to je boží! :O Ihned. Naval. Pokračování.! :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama